13. dubna – SMAJLÍK – “Bez Matěje nespím”

1.) Jaký je/byl váš oblíbený předmět ve škole (proč)?

Na základce byl můj oblíbený předmět dějepis. Měli jsme super učitele, který uměl všechno podat zábavnou formou. Na střední mě bavily všechny odborné předměty jako ošetřovatelství nebo somatologie (nauka o lidském těle). Teď na vysoké mě velmi zaujal předmět Dovednosti v Porodní asistenci. Celkově jsem vždycky měla ráda taky angličtinu.

2.) Na kterou akci s Plaváčkem nejraději vzpomínáte?

Ráda vzpomínám na svůj úplně první tzv. “malý tábor” v roce 2007. Byli jsme tam tehdy jen tři děti (já, Ampér a Myšpulín) a Kapitán s Kroicem. Byl to sice jen jeden víkend, ale stálo to za to. 

Za poslední roky vzpomínám ráda snad na každou víkendovku na Boszczyku. Ta chata je prostě skvělá! 

3.) Vzpomenete si na nějakou vtipnou situaci či hlášku z Plaváčku?

Jé těch hlášek je, teď mě napadá třeba – 

 – Bóža: “Rozdělal jsem oheň na jednu sirku… a jednu svíčku”, 

 – nebo Pampi: “holky, ticho, spočítáme se”, Brutar: “ale já nejsem holka

 – Nebo na táboře na Žermanicích – Luboš (kuchař) telefonuje nahlas za kuchyní: “ne! Já nemůžu k bankomatu, já jsem v džungli!” 😀

A spousty, spousty dalších 🙂

Ještě mě tak napadlo, že když jsem v plaváčku začínala, tak jsem byla dost “závislá” na mém bráchovi. Na táboře jsme spali spolu ve stanu a ostatní mi chtěli udělat tričko s potiskem “BEZ MATĚJE NESPÍM” :-DD

4.) Kdo je vaším životním vzorem?

Já mám spíš vzory z různých oblastí než jeden “hlavní”. Z oblasti zdravotnictví je to třeba MUDr. Tomáš Šebek – český chirurg, který se proslavil hlavně svou prací pro Lékaře bez hranic, o které taky napsal několik knih (doporučuju! :-)) V mnohém je mi vzorem taky moje kamarádka Pampi <3

5.) Co vám v současné době nejvíce chybí?

Nejvíce mi chybí asi ta normálnost. Vyjít si ven na procházku po městě, na nákupy a na kafe s kamarádkou, navštívit rodinu…

6.) Jak ses dostal/dostala do Plaváčku?

Do plaváčku jsem myslím začala chodit když mi bylo 5-6 let. Do oddílu už tehdy chodil můj brácha Hron a další děti od nás z církve. Tehdy jsem tam byla zdaleka nejmladší, ale užívala jsem si to a zpětně vidím, že to mělo velké výhody 🙂