1.) Jaký je/byl váš oblíbený předmět ve škole (proč)? 

Matematika, na základní škole jsem byl mazánek paní učitelky! Byly to samé jedničky a jedničky s hvězdičkou. Z této mé lásky mě vyléčily až derivace a integrály. 

2.) Na kterou akci s Plaváčkem nejraději vzpomínáte? 

Na tábor v roce 2020, jo a taky na ten v roce 2019, a taky ten v roce 2018, no a ten v roce 2017 taky nebyl špatný…

3.) Vzpomenete si na nějakou vtipnou situaci či hlášku z Plaváčku? 

Když jsem uviděl vojensko-polní pec z první světové války na ostrovním tábořišti Vítkov (alespoň doufám, že se tak jmenovalo) a představil jsem si, jak na tom vaříme pro čtyřicet krků. No a když potom Péťa do prvního jídla uvařeného na této maxi-peci, kterou jsme pokřtili na Gertrudu, místo velkého pytle papriky vyspala pytel chilli, orosili jsme se všichni.

4.) Kdo je vaším životním vzorem? 

Jára Cimrman jako průkopník slepých uliček a vynálezce přenosného turistického značení. Mám-li to ale vzít trochu vážněji, pak jedním z těch, kteří mě inspirují jako křesťana i jako člověka je Dietrich Bohnhoeffer. Je pro mě duchovním vzorem v tom, jak velmi prakticky svou křesťanskou víru vzal, a to až do hořkého konce na nacistickém popravišti. Pro ty, co se s ním chtějí seznámit blíže, vřele doporučuji jeho krátké dílo Následování. Lepší výklad Kázání na hoře, aby člověk pohledal, zejména vezmeme-li v potaz, že Dietrich Bohnhoeffer podobné věci nejen kázal, ale i žil.

5.) Co vám v současné době nejvíce chybí? 

Tak to, že nám všem chybí společné víkendovky a jiné akce asi odpoví každý. Já jen tajně doufám (a jako křesťan se i tajně modlím) aby se tábor 2021 uskutečnil! Už se nemůžu dočkat až zase uvidím Božku (jak byla pokřťena pec na tábořišti u Velké Harty).

6.) Jak ses dostal/dostala do Plaváčku? 

Prostě a stručně – potřebovali uvařit a nakrmit. No a taky tam začaly chodit mé děti. Někdo musel z povzdálí a tepla kuchyně sledovat, jaké všechny méně i více bláznivé nápady admiralita má.