1.) Jaký je/byl váš oblíbený předmět ve škole (proč)?

Mým oblíbeným předmětem na střední škole byla vždycky čeština a biologie. Měli jsme na češtinu skvělého učitele, který razil heslo, že správný učitel dokáže vzbudit zájem o předmět i v těch studentech, které předmět moc nezajímá. A dokázal to dodržet a jeho hodiny stály za to. Biologie mě také moc bavila. Ponořit se do krás a tajemství světa, který Bůh stvořil, to mě fascinovalo. Tyhle předměty mě bavily tak, že jsem je chtěla jít i studovat na vysokou školu, ale nakonec to vyhrála speciální pedagogika, kde mě okouzlila logopedie. Pomáhat dětem i dalším lidem, jak správně používat mluvidla, to byl dlouhou dobu můj sen :).

2.) Na kterou akci s Plaváčkem nejraději vzpomínáte?

Asi nemám jednu nejoblíbenější akci, na kterou ráda vzpomínám. Plaváček jsou pro mě neuvěřitelné zážitky, a některé jsou silnější než jiné :). Hodně se mi vryl do paměti tábor na Dalešicích, kde jsme poprvé pomáhali s vedením. Společně s Árni, Hronem a Čochtanem jsme prožívali úplně novou stránku Plaváčku. Hned na začátku tábora jsme se s děckama bavili o tom, co bychom na táboře chtěli prožít. A padly věci jako vidět duhu zažít bouřku, zažít dobrodružství, legraci, hry, koupat se v dešti. No a to všechno nám Pán Bůh dal během druhého dne tábora :D. 

Taky nemůžu opomenout chvíle, kdy jsme byli vystaveni vlastní zodpovědnosti a vedoucí nás posílali mimo tábor na přežití.

Sjezdy na lodích z kopce dolů, to byla pecka. Jednou jsme spojili všechny 3 lodě dohromady a nacpalo se nás do nich co nejvíce. Sjezd na tomhle katamaránu probíhal už za tmy během sešupu z kopce z něj někdo vypadl… a to předkem a celá to loď Plaváčka přejela. Chvíli jsme si mysleli, že to byl Hron, ale ten byl na lodi s námi! Nakonec se ukázalo, že to byla Střelka!!! A že se zabořila do hlubokého sněhu pod loděma a tak se jí nic nestalo. 😀

3.) Vzpomenete si na nějakou vtipnou situaci či hlášku z Plaváčku?

No těch je… 

Ze starších dob miluju hlášku, kdy se Kapitán ptal Bóži: „Tys ten oheň zapálil na jednu sirku??“ A Bóža říká: „Jo, a na jednu svíčku.“ 

Z novějších časů mě vždycky spolehlivě rozesměje vzpomínka na rozhovor mezi Bondem a Flipem. 

Bond se ptá Flipa, co by chtěl dělat až vyroste” A Flip na to: „No… já nechci dělat to co taťka, já moc nechci pracovat s lidmi.“ Bond:“Aha, tvůj taťka je doktor?“ Flip: „Ne, pohřebák.“ 😀 😀 😀

4.) Kdo je vaším životním vzorem?

Tak to je těžká otázka. Ve všech lidech kolem mě je něco, co mě inspiruje. Pokud bych měla nějaké vybrat,  chtěla bych být vytrvalá a trpělivá jako Jan Ámos Komenský, odvážná jako Ester, a milující jako Ježíš.

5.) Co vám v současné době nejvíce chybí?

Nejvíc mi chybí setkávání s dětmi v Plaváčku, s kamarády a rodinou. Moc bych chtěla vyrazit někam do přírody za sluníčkem a přáteli :).

6.) Jak ses dostal/dostala do Plaváčku?

Rodiče mě přivedli na první schůzku 22.9.2002 a od té doby už se mě Plaváček nezbavil :D.